V troskách ruských letadel nalezeny stopy výbušniny
28.08.2004 - Evropa
V Rusku i nadále pokračuje vyšetřování příčin pádů dvou letadel, které se odehrály téměř souběžně. Obě letadla vzlétla 24. srpna 2004 z moskevského letiště Domodědovo a havarovala okolo 23. hodiny místního času. Ve 22:56 havaroval stroj Tupolev Tu-134A-3 (RA-65080) společnosti Volga-Aviaexpress letící na lince 1303 do Volgogradu. Na palubě bylo 34 cestujících a 8 členů posádky. Letoun se zřítil krátce po dosažení své letové hladiny u města Bučalky asi 150 kilometrů od Moskvy. Tři minuty poté se zřítil u Rostova na Donu letoun Tupolev Tu-154B-2 (RA-85556) společnosti Sibir Airlines letící na lince S71047 do Soči. Na palubě bylo 46 osob z toho 8 členů posádky.
Ruské úřady zprvu nevyloučily žádnou z možných příčin havárie obou letadel, ale nejvíce se spekulovalo o teroristickém útoku vzhledem k faktu, že obě letadla startovala ze stejného letiště a z obrazovek radaru zmizela téměř současně. Včera ruská tajná služba FSB zveřejnila první důkazy, které potvrzují teorii o teroristickém útoku, když byly v troskách Tu-154 nalezeny stopy výbušniny, dnes odpoledne FSB informovala, že stopy výbušniny byly nalezeny i v troskách Tu-134. Posádka letounu společnosti Sibir navíc před pádem vyslala signal uneseného letadla, u letounu Volga-Aviaexpress očití svědkové mluví o explozi. Kdo za útoky na letadla stojí není jasné, ale spekuluje se o čečenské stopě. V Čečensku, které již několik let usiluje o získání nezávislosti na Rusku, se již tuto neděli uskuteční prezidentské volby. Čečenské teorii nahrává i přítomnost dvou žen s čečenskými jmény na palubě obou letadel. Podle ruských úřadů jde o jediné oběti, po jejichž osudu dosud nepátrali žádni pozůstalí. V této souvislosti ruské úřady s okamžitou platností vydaly nařízení o nutnosti prokázat se průkazem totožnosti při nákupu letenky na vnitrostátní linky, dosud stačilo uvést pouze jméno a příjmení cestujícího. Umírnění čečenští povstalci útok na letadla odmítli, naopak se k nim přihlásila skupina čečenských islamistů tzv. brigáda Islámbulího, jejíž věrohodnost se však nepodařilo ověřit. Kolem hávárie obou letadel se objevilo množství spekulací, např. se objevila teorie o sestřelení jednoho letounu, aby se zabránilo ruské verzi "11. září" - stroj měl údajně zaútočit na Soči, kde byl v té době ruský prezident Putin. Nezávislí experti však po ohledání trosek letadla možnost raketového útoku vyloučily.
