Tragický omyl ukrajinské armády
15.10.2001 - Evropa
Letadlo ruské společnosti Sibir letělo 4. října na charterové lince z izraelského Tel Avivu do sibiřského Novosibirsku (let S7 1812). Na palubě letounu je 12 členů posádky a 66 cestujících, převážně židů ruského původu žijících v Izraeli, kteří cestují navštívit své příbuzné na Sibiři během židovského svátku. Po poledni se Tupolev Tu-154M (RA-85693) pohybuje v blízkosti Krymského poloostrova na pobřeží Černého moře. Ukrajinská armáda nacvičuje v ten den sestřelování bezpilotních průzkumných letadel. Ve 12:41 odpálují ukrajinští vojáci protiletadlovou raketu S-200 s doletem 300 km. Shodou okolností na hranici doletu letí ve výšce 11000 metrů ruský letoun. Silnější radiový signál dopravního letadla přehlušuje vysílání bezpilotního letounu, který má být cvičně sestřelen, raketa mění směr a míří na větší cíl. Ve 12:45 raketa exploduje v těsné blízkosti civilního dopravního letadla a způsobuje proražení stroje na 350 místech. Letadlo se řítí k hladině Černého moře...poslední slova kapitána letadla zní: "Kde jsme zasaženi?". Katastrofu pozoruje ze svého letadla arménský pilot Garik Ovanesjan, který zaznamenává při pádu letounu druhou explozi.
Zatloukat, zatloukat...
Tak vypadala havárie ruského civilního letadla, ke které došlo začátkem října. Ihned po tragédii se objevují úvahy o tom, že příčinou havárie byl teroristický útok. Této teorii nahrává to, že letoun letěl z izraelského Tel Avivu a na palubě byli většinou židé. Ruská prokuratura zahajuje trestní stíhání neznámého pachatele podle článku o terorismu. Izrael zastavuje z bezpečnostních důvodů všechny lety startující z telavivského letiště.
USA krátce po incidentu oznamují, že dopravní letoun mohl být náhodně sestřelen ukrajinskou raketou během vojenského cvičení. V týž den agentura AFP cituje důstojníka tiskové služby Černomořské flotily, který sestřelení letounu potvrzuje. Nejvyšší ukrajinská místa však kategoricky možnost sestřelení popírají a obviňují tiskovou agenturu AFP z nezodpovědného šíření dezinformací. Podle vedení ukrajinské armády je verze o sestřelení "nejméně pravděpodobnou". Vedle teroristického útoku se nevylučuje možnost technických problémů deset let starého letounu. Ruská vyšetřovací komise však objevuje zbytky ukrajinské rakety mezi troskami a teorie o sestřelení je stále více pravděpodobnější. Ukrajinská strana se však proti této teorii stále ostře ohrazuje. V pátek 12. října oznamuje ruská vyšetřovací komise, že příčinou havárie letadla bylo zasažení ukrajinskou vojenskou raketou. V tu dobu je další zapírání ze strany Ukrajiny již neudržitelné a Kyjev následující den přiznává svoji odpovědnost. Ukrajinský tisk vystupňuje tlak na odstoupení ministra obrany, prezident Kučma však namítá, že závěry komise "nezakládají důvod k nějakým kádrovým rozhodnutím". K dovršení všeho je oznámeno, že ministr obrany nabídl svou demisi již v den sestřelení, ukrajinský prezident ji však tehdy nepřijal. Ukrajinská nejvyšší místa byla tedy o příčinách nehody informována bezprostředně po incidentu.
I v dobách míru se sestřelují letadla
V historii letecké dopravy došlo k řadě sestřelení civilních dopravních letadel. Ve valné většině případů se jednalo o incidenty v dobách válek, k několika sestřelením civilních letounů došlo již za 2. světové války. K řadě tragických havárií způsobené sestřelením raketou ze strany povstalců bojujících proti vládě došlo za občanských válek v Afghánistánu, Angole či na Srí Lance. Sestřelení dopravních letadel v dobách míru je méně časté. Ve většině případů bylo příčinou sestřelení "narušení" vzdušného prostoru země. Snad nejznámějším takovým případem je let KAL 007, který skončil sestřelením Boeingu 747-200 nad ruským Sachalinem. K chybě ukrajinské armády se blíží sestřelení Airbusu A300 společnosti Iran Air v Hormůzském průlivu americkým křižníkem Vincennes. K tragédii tehdy došlo na základě chybného vyhodnocení údajů, když civilní letoun byl zaměněn za vojenský a sestřelen.
SESTŘELENÁ CIVILNÍ LETADLA V DOBÁCH MÍRU
| DATUM | LETECKÁ SPOLEČNOST | TYP LETADLA | POČET OBĚTÍ | PODROBNOSTI |
|---|---|---|---|---|
| 23. červenec 1954 | Cathay Pacific | Douglas DC-4 | 10 | na letoun zaútočily čínské stíhačky, hongkongskému letadlu se podařilo nouzově přistát na moři u ostrova Hainan |
| 27. červenec 1955 | El Al | Lockheed Constellation | 58 | letoun sestřelen stíhačkami poblíž bulharského města Petrič, izraelské letadlo kvůli navigační chybě vlétlo do bulharského vzdušného prostoru |
| 21. únor 1973 | Libyan Arab Airlines | Boeing 727 | 108 | letoun sestřelen izraelskými stíhačkami nedaleko Suezského průplavu v Egyptě, libyjské letadlo se kvůli navigační chybě odchýlilo od běžné letové dráhy |
| 1. září 1983 | Korean Air Lines | Boeing 747-200 | 269 | jihokorejský letoun byl sestřelen stíhačkou sovětského vojenského letectva poté, co omylem vlétl do sovětského vzdušného prostoru nad Sachalinem |
| 3. červenec 1988 | Iran Air | Airbus A300 | 290 | letoun byl sestřelen v Hormůzském průlivu americkým křižníkem Vincennes ve výšce 4100 metrů, šlo o omyl amerického námořnictva |
| 10. červenec 1991 | Aeroshasqui | CASA 212 | 15 | letoun byl sestřelen policejními silami u Bellavisty v Peru |
| 4. říjen 2001 | Sibir | Tupolev Tu-154 | 78 | letoun byl sestřelen ukrajinskou raketou vystřelenou během vojenského cvičení |
Letecká společnost Sibir (Sibir Airlines) sídlící v Novosibirku byla založena v roce 1993. Její letadlový park tvoří letouny Antonov An-26, Tupolev Tu-154B-2, Tupolev Tu-154M, Tupolev Tu-204 a Iljušin Il-86. Týdně odbaví kolem 200 letů, z toho 40 na mezinárodních linkách. Havarovaný letoun byl vyroben v roce 1991, v roce 1999 se podrobil generální opravě. Poté byl nasazován zejména na mezinárodních linkách. Do havárie nalétal 16704 letových hodin.
