První desetiletí Sabeny
13.11.2002 - Evropa
Belgická národní letecká společnost SABENA (Société Anonyme Belge d´Exploitation la Navigation Aérienne) vznikla 23. května 1923, tedy ve stejném roce jako naše ČSA. Sabenu založila společnost SNETA (Syndicat Aeriens pour l´Etude des Transports Aeriens), která se již od roku 1919 zabývala provozem letecké dopravy nejen v Evropě, ale i v belgickém Kongu. První obchodní let uskutečnila Sabena v den svého založení, kdy kapitán Albert van Gotth přepravil letadlem typu de Havilland D.H. 9C poštu a náklad na trase z Bruselu přes Ostende do Lympne v Anglii. Vedle tohoto typu měla Sabena ve své flotile dva letouny Goliath a jeden D.H. 9. Ještě v roce 1923 belgický dopravce objednal u firmy Handley Page dva letouny typu H.P. W8b. Stroje pak byly licenčně vyrobeny partnerskou společností SABCA.
Letoun Handley Page W8f používala Sabena na svých linkách v belgickém Kongu.
Od dubna 1924 provozovala Sabena poštovní linku Rotterdam - Brusel - Štrasburk, přeprava cestujících na trase byla zahájena v červenci. Koncem roku byla linka prodloužena do Antverp a Amsterdamu. V roce 1925 rozšířilo flotilu Sabeny několik poštovních holubů, kteří zajišťovaly spojení Bruselu se severní Francií.
Druhou oblastí, kde Sabena působila bylo belgické Kongo - zde začátkem 20. let SNETA zajišťovala leteckou přepravu podél toku Konga. Přípravy na znovuobnovení provozu se protáhly až do roku 1925. Většina potřebných letadel byla z Evropy do Konga přepravena lodí. 12. února 1925 odstartoval z Bruselu k odvážnému přeletu kapitán Edmond Thieffry s kopilotem Leopoldem Rogerem a mechanikem Jef de Bruyckerem. Svého cíle - Leopoldville v Kongu dosáhli 3 dubna 1925 po 51 dnech, když uletěli celkovou vzdálenost více než 8 000 km. Čistá doba letu činila 75 hodin a 25 minut, na přerušení připadlo 18 dnů, kdy posádka musela čekat na dodání nových vrtulí. V polovině roku 1925 Sabena zahájila s třímotorovým letounem Handley Page HP.26 lety mezi Kinshasou a Luebem. O rok později byla otevřena další linka: Boma - Leopoldville - Elisabethville, na které létaly stroje de Havilland DH.50, později H.P. W8f. V roce 1927 Sabena létala v belgickém Kongu do šesti destinací, celková délka provozovaných tras byla 2 275 kilometrů. K zajištění provozu bylo nutné často v hustých deštných pralesích zřídit a udržovat 74 nouzových přistávacích ploch. Expanzi Sabeny v belgické kolonii značně zbrzdila hospodářská krize, jež vypukla v roce 1929.
Vraťme se však zpět do Evropy. V roce 1928 byl zahájen provoz na trase Antverpy - Brusel - Kolín nad Rýnem, o rok později se začalo létat na lince Antverpy - Brusel - Dusseldorf - Essen - Hamburg (tzv. Baltic Air Express). V roce 1929 byl do sítě společnosti zařazen také Londýn, v roce 1931 Kodaň a Malmo a v následujícím roce Berlín. Páteří letadlového parku byly v té době různé typy Handley Page a Fokkery F-VII.
V roce 1935 došlo k důležitému propojení obou působišť Sabeny. 23. února 1935 odstartoval z Bruselu se strojem Fokker F-VIIb šéfpilot Prosper Cocquyt na trase do konžského Leopoldville. Cesta na lince provozované jednou za čtrnáct dnů trvala pět a půl dne. V temže roce obohatila Sabena svojí flotilu o pět letadel Savoia Marchetti SM-73 s kapacitou čtrnáct sedadel, které zkrátily dobu letu do Konga na čtyři dny. Před vypuknutím 2. světové války ještě Sabena zakoupila tři moderní letouny Savoia Marchetti SM-83, které trasu uletěli již jen za tři dny.
Letoun Savoia Marchetti SM-73, který Sabena provozovala koncem 30. let.
Koncem 30. let se nosným provozovaným typem staly právě Savoie Marchetti SM-73, kterých bylo dodáno celkem dvanáct kusů. Stroje vyráběla v licenci belgická firma SABCA. Druhým nosným typem bylo devět německých letadel Junkers Ju-52/3m. V roce 1936 začala Sabena létat do Stockholmu (tzv. Nord Air Express). Novými cíly roku 1937 se staly Frankfurt, Mnichov, Praha a Vídeň (více informací o otevření linky do Prahy naleznete v samostatném článku). V zimě 1938/39 rozšířila Sabena svůj letadlový park o dva letouny Douglas DC-3. V té době byla celková délka evropských linek 6 000 km, flotila byla tvořena 11 stroji Savoia Marchetti SM-73, 3 Savoia Marchetti SM-83, 5 Junkersy Ju-52/3m a 2 Douglasy DC-3.
Slibný vývoj přerušilo obsazení Belgie německými vojsky v roce 1940. Okupanti nalezli však na letišti v Bruselu jen prázdné hangáry. Letouny totiž byly včas přelétnuty do Anglie, kde během války sloužily u RAF jako transportní stroje. Válka však znamenala jen zastavení evropských linek, činnost v belgickém Kongu pokračovala bez přerušení dále. Od roku 1940 zajišťovala Sabena dálkovou transafrickou linku Takodari - Lagos - Douala - Libenge - Stanleyville - Juba - Chartúm - Káhira. Od května 1941 se na této trase létalo již dvakrát týdně s tím, že druhý let končil v Jubě odkud cestující pokračovali vodním člunem BOAC do Káhiry. Od listopadu 1941 se létalo přes Entebbe v tehdejší anglické východní Africe. V roce 1943 byla africká síť rozšířena o trasu Lagos - Leopoldville. Spojení belgického Konga s Evropou bylo obnoveno 13. září 1944, kdy byla otevřena dálková linka Leopoldville - Lagos - Casablanca - Lisabon - Lagos. To už se však blížil konec 2. světové války a s ním i začátek nové éry v dějinách Sabeny.
