Přeplněné londýnské nebe: jak dál?
14.07.2003 - Evropa
Britské ministerstvo dopravy se snaží připravit rámcový obraz rozvoje letecké dopravy na dalších 30 let se snahou vyhnout se náročným a drahým studiím, které by jinak předcházely každému dílčímu projektu. Doba 30 let byla určena proto, že v tomto období by měla letecká doprava růst, pokud její rozvoj nenaruší mimořádné události. Nejcitlivější oblastí je přitom jihovýchodní Anglie, kde je poptávka nejvyšší a tamější letiště už nestačí tento růst pokrýt. Obě dvě paralelní VPD největšího letiště Heathrow jsou zaplněny již skoro po celý den. Gatwick, který disponuje jen jednou dráhou, již také po většinu hodin dne nemůže přijmout nová letadla a VPD letiště Stansted se v nejrušnějších hodinách také přiblížila své maximální kapacitě.
Heathrow je hlavním londýnským letištěm už více než 50 let. Jeho kapacita je nyní 64 miliónů, přičemž po dostavbě nového terminálu, jež by měl být otevřen v roce 2008, se toto číslo zvýší na 89 miliónů. Jelikož je toto letiště situováno v poměrně hustě osídlené oblasti, jsou možnosti expanze velmi omezeny. Existuje ovšem možnost výstavby nové 2 000 m dlouhé VPD, jež by byla situována severně od současné dráhového systému a byla se stávajícími VPD rovnoběžná. Tato dráha by byla využívána menšími stroji obsluhující regionální tratě, přičemž 60 - 80 denních odletů by bylo rezervováno výhradně pro domácí linky. To vše by kapacitu letiště zvýšilo až na 116 miliónů cestujících ročně a počet pohybů letadel by se zvedl ze 480 na 655 tisíc ročně. Výstavbou by bylo nutné také odstranit na 260 sídel včetně jednoho kostela. Celý projekt by zabral asi 228 hektarů převážně zemědělské půdy a pro jeho prosazení by bylo nutno překonat velmi silný odpor skupin obyvatelstva, které jsou již dlouho proti jakémukoliv rozvoji letiště
Druhou ale o nic méně spornou variantou je rozšíření letiště Gatwick, které se nalézá jihozápadně od centra Londýna. V roce 1979 ovšem tehdejší státní British Airport Authority (nyní BAA plc) podepsaly dohodu na jejímž základě se zavázali zdržet se výstavby nových VPD až do roku 2019. Bez nových VPD bude Gatwick prakticky stagnovat ještě 16 let, přičemž v té době by jeho kapacita činila 41 miliónů cestujících při 260 000 pohybech ročně. Ovšem do nové vládní studie byly zařazeny i možnosti, počítající s rozvojem tohoto letiště ještě před rokem 2019 na základě zrušení oné dohody prostřednictvím domluvy nebo zásahem ze strany státu. Celkem jsou na stole tři varianty z toho dvě počítají s jednou novou paralelní VPD, přičemž obě se liší pouze vzdáleností mezi oběma VPD. Pokud by byla zvolena užší rozteč mezi zmíněnými VPD, vyšplhala by se kapacita letiště v roce 2030 k 62 miliónům při 378 tisících ročních pohybech letadel. Při zvolení širšího pásu mezi VPD by se dostala kapacita na 83 miliónů při 486 000 pohybech. Poslední možností je výstavba dvou nových VPD, jež by byly paralelní jak vůči sobě tak ke starší dráze. Ty by výkony zvýšily až na 115 milionů pasažérů ročně při 675 tisících pohybech. Gatwick se v budoucnu určitě stane nejrychleji rostoucím letištěm v regionu, jen jde o to kdy. S otevřením nových VPD se počítá buď v roce 2011 respektive 2011 a 2018 u třetí varianty, ale to by musela být překlenuta výše uvedená dohoda. V opačném případě by se Gatwick nejspíše nových drah dočkal až v roce 2024, ať už by byla zvolena jakákoliv varianta. Expanze by si v prvním případě vyžádala asi 50 sídel a 130 hektarů půdy, v druhém 300 sídel a 200 hektarů, ve třetím až 430 sídel a 260 hektarů. Došlo by také ke zničení několika chráněných přírodních památek.
Velký potenciál má také třetí největší londýnské letiště Stansted. Zde se uvažuje až o třech nových VPD, které by dohromady zvýšily kapacitu letiště až na 129 miliónů při 756 000 pohybech. Se současným systémem pouze jedné dráhy by byl Stansted schopen odbavit nanejvýše 35 miliónů cestujících. Jedna nová VPD by znamenala ztrátu 700 hektarů půdy a při konfiguraci až čtyř VPD by bylo ztraceno 1 200 hektarů. Největší možné rozšíření by sice znamenalo ztrátu pouze 200 sídel, ale mělo by velmi negativní vliv na přírodní prostředí mimo jiné zásah do chráněné krajinné oblasti, změnu toku několika toků a ztrátu až 64 chráněných budov.
Další možností je výstavba úplně nového letiště ve východní Anglii v Cliffe. Výhodou této varianty je dostupnost půdy, dobré možnosti spojení se samotným Londýnem, malý počet lidí zasažených hlukem od čehož se odvíjí možnost non-stop provozu. V neposlední řadě je tu také možnost oživit ekonomiku této skomírající oblasti. Tato varianta by však předpokládala vytvoření zcela nového hubu, pro jehož úspěch by bylo nutné zajistit, aby se sem aerolinie přesunuly, což by například v případě British Airways byl grandiózní krok. Návrh letiště předpokládá až pět VPD, z nichž jedna neparalelní by sloužila výhradně nočním příletům, aby tak minimalizovala hluk dopadající na obyvatele v okolí. Letiště by v v roce 2030 mohlo dosáhnout až 113 miliónů cestujících při 781 000 pohybech. Letišti v Cliffe by ovšem muselo ustoupit asi 1 100 sídel, 2 000 hektarů zemědělské půdy a některé národní přírodní památky.
Navrhovaná poloha nového mezinárodního letiště v Cliff.
Posledním existujícím významným letištěm je Luton, který odbavuje zhruba 6 miliónů cestujících. Za současného uspořádání by se jeho maximální výkon mohl přiblížit 10 miliónům. Pokud by ovšem bylo letiště rozšířeno, tak jak počítají některé studie a jeho dosavadní VPD by byla nahrazena novou 3 000 metrů dlouhou dráhou, bylo by schopno odbavovat až 31 miliónů lidí ročně při takřka 100 000 pohybech letadel ročně. Toto letiště bylo ovšem vždy ovlivňováno dostupností či spíše nedostupností kapacit na ostatních letištích, což by v praxi znamenalo, že by sem aerolinie a cestující nikdy nemuseli přijít.
Je velmi pravděpodobné, že bude zvolena kombinace několika možností. Vše bude odrazem jednotlivých zájmových skupin, které se do konečného řešení snaží prosadit svoje zájmy, ať už jsou to občanské organizace nebo samotné aerolinie. Je logické, že British Airways stejně jako Virgin Atlantic Airways vyjádřily podporu třetí VPD na letišti Heathrow. Virgin pak dále podpořily rozvoj letiště Gatwick.
