Nový Aeroflot si hledá svoji pozici na evropském nebi

11.06.2007 - Evropa

---

---

Aeroflot jasně a rázně vkročil do naprosto nové kapitoly svých dějin a podle všeho nehodlá hrát na evropském nebi druhou ligu.To, že bude ruský národní dopravce jedním ze dvou zájemců o privatizaci italských národních aerolinií Alitalia, by si asi před deseti lety troufl říci málokdo. Nicméně právě to se právě teď děje a Aeroflot nestačí veřejnost ujišťovat, že svůj záměr myslí naprosto vážně. Paralelně s tím společnost přišla také s nabídkou na odkoupení srbských aerolinií JAT Airways. Tuto nabídku přitom srbský ministr infrastruktury označil za zatím nejlepší. V obou případech chce Aeroflot danou leteckou společnost rozvinout do jednoho z nejdůležitějších dopravců v regionu.

Alitalia přitom potřebují neodkladnou restrukturalizaci, kterou by měl zajistit management, jež dokázal do černých čísel dostat hospodaření Aeroflotu. Prezident ruských aerolinií Valerij Okulov k tomu uvedl: „Aeroflot má bezprostřední zkušenost s restrukturalizací letecké společnosti. Známe prostředí letecké dopravy a jeho problémy. Skrze naše navržené investice do produktu a služeb udělá ten samý tým lidí, který zajistil úspěch Aeroflotu, ze společnosti Alitalia mezinárodně konkurenceschopnou společnost.“

Aeroflot počítá s tím, že integrací sítí leteckých linek dosáhnou obě společnosti značných finančních úspor. Valerij Okulov dále vyzdvihuje možnost zpřístupnění dynamicky rostoucích trhů v Rusku a státech bývalého Sovětského svazu. Zde je očekáván 12 procentní meziroční nárůst cestujících. Hlavním úkolem budoucího investora ale samozřejmě bude stabilizace vztahů mezi managementem a odbory a obnova letecké flotily. Aeroflot prohlašuje, že disponuje nebo je schopen získat dostatečné finanční zdroje ke krytí všech těchto plánovaných kroků.

Hlavním problémem tak zůstávají přistávací práva, o které by mohla Alitalia v krajním případě přijít. Aeroflot tak musí najít způsob, jak v rámci mezinárodního práva tento problém vyřešit, neboť zachování přistávacích práv v celém rozsahu je podmínkou privatizace. Ruské aerolinie proto navrhují, aby „nominálním“ majitelem těchto práv byla italská banka Unicredito, která je také součástí konsorcia. Přistávací práva ale rozhodně nejsou nijak nepřekonatelným problémem. Příkladem může být nedávno uskutečněná akvizici společnosti Swiss německou Lufthansou. Dalším takovým případem je prodej Aerolineas Argentinas španělské skupině Marsans.

V případě společnosti JAT Airways však Aeroflot také není jediným zájemcem. Trochu překvapivě se o tento subjekt zajímájí Air India, které plánují se srbskými aeroliniemi vytvořit strategickou alianci vzhledem k přetížení některých evropských letišť, kam Air India létá. Zda bude součástí spolupráce i kapitálové propojení, zatím není jasné. JAT Airways jsou přitom v podobné situaci jako Alitalia. Finance společnosti nejsou ve stavu, kdy by si mohly dovolit bez investora obnovit svou stárnoucí flotilu nebo expanzi svých linek.

Svou pozici Aeroflot posiluje i na domácí scéně, která je klíčová i pro jeho úspěch na mezinárodním poli. Nedávno společnost odkoupila zbývající akcie ve společnosti Aeroflot–Don, která operuje vnitrostátní a mezinárodní linky z  Rostova na Donu. Dlouhodobý zájem mají ruské aerolinie také o společnost Dalavia, která létá  z Chabarovska vedle vnitrostátních také mezinárodní linky do Číny, Jižní Koreje, Uzbekistánu a dalších zemí.  Kromě toho ale Aeroflot plánuje i agresivní růst, jež by se měl vedle Moskvy týkat také Sankt-Petěrburgu. Společnost označila rozvoj linek z tohoto druhého největšího ruského města jako jednu ze svých priorit.

Již 1. června byly otevřeny nové linky ze Sankt-Petěrsburgu do Mnichova, Berlína a Hamburku. Tímto krokem tak Aeroflot definitivně vstoupil do přímého souboje s místní společností Rossiya dříve známou jako Pulkovo. Obě aerolinie s největší pravděpodobností ukončily vzájemnou spolupráci na letech z Petrohradu do Německa i přesto, že to nebylo oficiálně oznámeno. Do Mnichova se bude létat třikrát týdně, do Berlína a Hamburku pak dvakrát týdně. Ve své tiskové zprávě navíc Aeroflot uvádí, že v příštím roce počítá s obnovením leteckého spojení Sankt-Petěrsburgu se Severní Amerikou a Japonskem.

Ruské národní aerolinie nadále pokračují v masivní obnově leteckého parku. Tuto sobotu překvapily celý svět svou objednávkou na 22 letadel Boeing 787 Dreamliner, jejichž katalogová hodnota se pohybuje kolem tří miliard dolarů. Vzhledem k dříve avizované objednávce 22 evropských letadel Airbus 350 a ne zrovna růžovým vztahům mezi Ruskem a USA se jedná asi o jednu z nejpřekvapivějších objednávek tohoto roku. Kombinovaná katalogová cena všech nově objednaných 44 dálkových letounů převyšuje sedm miliard dolarů.

Letadla Boeing 787 Dreamliner budou stejně jako Airbus 350XWB dodávána od roku 2014. Všech 22 airbusů bude dodáno do roku 2017. Dálková flotila se tak bude v druhé polovině příští dekády skládat výhradně z letadel nové generace. Vzhledem ke zpoždění této objednávky, ke kterému došlo především z politických důvodů, bude u společnosti po přechodné období sloužit také deset letadel Airbus 330-200. Ty budou pořízeny formou operativního leasingu.

Je tedy zřejmé, že se Aeroflot relativně rychle stává leteckou společností světového formátu. A co víc, společnost chce zjevně svůj vliv podtrhnout investicemi v zahraničních aeroliních. Nejpozději v příštím roce se navíc zbaví dalšího problému, na kterém nyní ztrácí hodně bodů. Tímto problémem jsou prostory na letišti Šeremetěvo, kde dochází k odbavení cestujících. Ty jsou stále více zastaralé a nezbytně potřebují renovaci. Aeroflot ale plánuje tyto prostory zcela opustit a sjednotit své domácí i zahraničí lety spolu s lety partnerů z aliance SkyTeam do nového terminálu Šeremetěvo 3.

Samozřejmě celý obrázek společnosti není jen a jen růžový. I nadále musí Aeroflot bojovat se svou neblahou pověstí plynoucí z minulosti, která je ve veřejnosti stále silně zakořeněna. Stát jako majoritní vlastník je další věc, která společnosti komplikuje život. Ruský stát totiž Aeroflot respektive jeho případné kontrakty často využívá k dosažení jiných cílů, které se společností nijak nesouvisí. Snad nejviditelnějším případem v tomto smyslu byl proces rozhodování o dálkové flotile. Dalším strašákem je sice pomalý, ale přeci citelný nárůst konkurence na ruském trhu, kde již nyní operuje první low-cost dopravce SkyExpress.

I tak je ovšem potřeba ocenit výrazný vzestup společnosti především v posledních několika letech. Nová letadla, nový terminál, nová image a zlepšující se palubní servis. Aeroflot je jednou z nejstarších leteckých společností světa a i jeho historii můžeme označit jako jednu z nejpohnutějších. Nyní ale opět nevyhnutelně směřuje na pozici jednoznačného leadera v regionu východní Evropy, kam ostatně odjakživa patřil.

• Martin Brabec

Témata