Nigérie dluží leteckým společnostem již tři čtvrtě miliardy dolarů
19.03.2023 - Afrika
Nigérie se potýká s vážným nedostatkem zahraniční měny, což vede nejen omezování dovozu zahraničního zboží do země, ale také k omezení převodů příjmů v místní měně do zahraničních měn. Podle mluvčí Mezinárodního asociace leteckých dopravců (IATA), dluží v současné době vlády s nekonvertibilní měnou po celém světě leteckým dopravcům celkem 2,2 miliardy dolarů. Největším dlužníkem se 743 miliony dolarů je právě Nigérie, následovaná Alžírskem a Libanonem. Tyto země však dlužily leteckým společnostem podstatně méně - 165, respektive 146 miliónu dolarů.
Společnost Emirates loni opakovaně zastavila své lety do Nigérie, aby přiměla tamní politiky akci a získala část peněz za prodané letenky v Nigérii. Po jednorázové transakci části zadržovaných prostředků pak společnost Emirates vloni září spustila opětovně spojení s Nigérií, ovšem s výrazně nižší frekvencí letů. Nakonec však i tyto lety úplně ukončila a to kvůli nadále trvajícím těžkostem převést své prostředky v nigerijských nairách do jiné směnitelné měny.
Dubajský letecký dopravce angažoval v této věci i nejvyšší politiky Spojených arabských emirátů (SAE). Prezident SAE, šejk Mohamed bin Zayed Al Nahyan, v únoru intervenoval u svého nigerijského protějšku Muhammada Buhariho, který nigerijské centrální bance nařídil, aby upřednostnila při přidělování zahraniční měny právě společnost Emirates. Ta však odmítá lety do Lagosu a Abuji obnovit, dokud Nigérie společnosti nepřevede do konvertibilní měny alespoň 80 % zadržovaných prostředků.
Boeing 777 společnosti Emirates a Airbus A330 společnosti Air France na letišti v Lagosu, červenec 2013 (foto: Kenneth Iwelumo, Wikimedia Commons, GFDL 1.2)
Nigérie, největší africká země se 230 milióny obyvatel, bojuje v současnosti s akutním nedostatkem směnitelné měny. Zdrojem deviz byl pro Nigérii dosud totiž prakticky pouze vývoz surové ropy. Bohatá naleziště ropy se nacházejí v deltě řeky Niger a přilehlém moři. Ovšem místní obyvatelé měli dosud z těžby ropy jen minimální prospěch, a tak se v minulosti začaly množit krádeže vytěžené ropy. Ty však v loňském roce dosáhly takových rozměrů, že začaly ohrožovat samotnou těžbu. Nigérii postupně začal vysychat dolarový penězovod z prodejů ropy a nigerijská centrální banka nemá dostatek deviz na pokrytí všech žádostí o směnu nigerijské měny naira. Podle odhadů ropných společností se tak díky organizovanému zločinu ztratilo v Nigérii jen v prvním čtvrtletí roku 2022 množství ropy odpovídající více než jedné miliardě dolarů. To vede nejen k fiskální krizi a ztrátám příjmů vlády, ale také ke znečištění životního prostředí a ochromení samotného ropného průmyslu.
Společnost Shell Petroleum, největší producent ropy se v Nigérii zbavuje vrtů na pevnině a nově těží pouze na moři. I tak zvažuje odchod ze země, neboť dva z jejich hlavních ropovodů byla tato firma nucena uzavřít kvůli opakovanému vandalismu. Manažeři ropných společností odhadují, že denně je v Nigérii ukradeno okolo 100 tisíc barelů ropy. Část je prodána na místním černém trhu, většina ovšem míří na zahraniční trhy, kde ji organizovaný zločin prodává za dolary. Tvrdá měna pak jim umožňuje uplácet policii a místní politiky, aby nad těmito praktikami zavírali oči. Vloni však dosáhla míra těchto krádeží tak neúnosných rozměrů, že i ropné společnosti s těžbou raději končí. Například management společnosti Heirs Holding Oil&Gas odhaduje, že až 95 % jimi vytěžené ropy bylo podobnými zločineckými gangy v Nigérii ukradeno. Ropné firmy tak razantně snižují těžbu a zvažují úplný odchod z přelidněné země stále více zmítané korupcí a chudobou.
Kvůli krádežím ropy přímo z ropovodů dochází v Nigérii k vážným ekologickým škodám, květen 2019 (foto: Ucheke, Wikimedia Commons, CC-BY-SA-4.0)
