Letecká válka se nekonala
29.04.2002 - Evropa
1. dubna vstoupily v zemích Evropské unie v platnost nové zpřísněné normy o hluku letadel. Tyto směrnice znamenají pro řadu starších letadel prakticky konec služby v západoevropských zemích. Vedle některých západních typů (např. letounu BAC 1-11) se opatření dotýkají především ruské letecké techniky - letounů Tu-134, Tu-154, Il-62, Il-76 a Il-86. Rusko hrozilo tvrdými protiopatřeními vůči EU v případě, že normy vstoupí v platnost. Začátkem dubna, kdy normy vstoupily v platnost, ruská strana skutečně začala omezovat lety společností KLM, SAS a Finnair do Ruska, zejména na linkách do Petrohradu. Tak například SASu byla snížena frekvence provozu ze sedmi na tři lety týdně. Při jednáních s orgány EU Rusové údajně hrozili úplným zákazem letů pro některé západoevropské letecké společnosti. Letecká válka, která téměř již začala, byla v poslední chvíli odvrácena. Ruské vládě se podařilo vyjednat s Evropskou komisí výjimku z pravidel pro ruská hlučná letadla. Tato výjimka, která bude platit jeden rok, umožňuje hlučným strojům z Ruska přistávat na vybraných letištích mimo velká města. Rusko musí získat pro tyto lety ještě souhlas od každé cílové země. S Řeckem, Belgií, Nizozemskem, Německem a Francií jsou dohody na spadnutí, složitá jednání se vedou se Španělskem a Itálií, které chtějí pro své charterové dopravce získat patřičný podíl na této přepravě a protihlukové normy jsou pro to velmi vhodnou pákou. Skandinávské země naopak zcela odmítají provoz hlučných letadel na svém území, a proto Rusko i nadále trvá na snížení frekvence provozu jejich národních dopravců na linkách do Ruska. Dojednání výjimky hodnotila ruská média jako obrovské vítězství Ruska. V každém případě se jedná o výjimku na jeden rok a příští rok se může situace zase opakovat.
Toto letadlo se už do západní Evropy nepodívá… (Foto: Petr Popelář)
Protihlukové normy byly přijaty již v roce 1992 a letecké společnosti měly deset let času na obnovu svého leteckého parku. Původně se počítalo s tím, že Rusko bude na 1. duben 2002 připraveno, a letecké společnosti budou operovat s moderními ruskými letadly Tu-204, Tu-214, Tu-334 a Il-96. Ruské civilní letectví však od rozpadu Sovětského svazu trpí nedostatkem finančních prostředků a místní letecký průmysl tak vyrábí minimální množství nových letadel.
V roce 2006 by měly v zemích EU vstoupit v platnost nové, ještě přísnější protihlukové normy. V současné době se v Rusku nevyrábí žádný motor pro civilní letouny, který by těmto budoucím předpisům vyhovoval. Vzhledem k tomu, že za čtyři roky budou opatření opět zpřísněna, nevyplatí se příliš v současné době ani modernizace starších ruských letadel.
Poté, co byla udělena na jeden rok výjimka pro hlučná letadla, si vydechnul především ruský turistický průmysl. Byly totiž částečně zachráněny levné charterové lety do prázdninových destinací. V budoucnu však nebudou moci být již využívány oblíbené Iljušiny Il-86 s kapacitou 300 cestujících. Protože typ Il-96 provozuje prakticky jen Aeroflot a plně jej využívá na mezinárodních tratích, budou muset ruské cestovní kanceláře využívat pro charterové lety stroje Tu-154M s poloviční kapacitou. Očekává se, že díky této změně vzroste cena jedné letenky o 30 - 50 USD. Druhou stranou mince je, že stop starším ruským letadlům může mít dopad i na samotná turistická letoviska v západní Evropě. Již dnes se objevují náznaky, že proud ruských turistů by se mohl přesměrovat do Tuniska, Bulharska a Turecka namísto Španělska, Itálie a Řecka.
Méně protihlukové normy dolehly na pravidelnou dopravu, pomineme-li omezení z ruské strany vůči vybraným západním společnostem. Aeroflot, největší ruská letecká společnost, operuje na linkách do západní Evropy s moderními Boeingy a Airbusy. Podobně je na tom i další ruská společnost Transaero. Naopak hůře je na tom společnost Pulkovo z Petrohradu: jenom 14 jejich letadel odpovídá přísným normám. Tím, že na některých linkách bude muset společnost nasadit Tu-154M namísto větších Il-86, bude společnost tratit odhadem 2,5 mil. euro ročně. Cestující z Petrohradu se již nyní potýkají s beznadějným obsazením letů a nedostatkem volných míst na linkách do západní Evropy.
Protihlukové restrikce mohou tvrdě zasáhnout trh nákladní dopravy, kde je velmi rozšířen a hojně využíván letoun Iljušin Il-76. Řada nákladních linek již dnes však směřuje na letiště specializující se na cargo dopravu. Pro ty se pravděpodobně podaří vyjednat zmíněnou výjimku.
Za rok, 1. dubna 2003, výjimka skončí a je otázka, co se bude dít potom. Zdá se sice, že v ruském leteckém průmyslu se blýská na lepší časy (hovoří se např. o projektu ruského regional jetu), ale rok je příliš krátká doba, aby došlo k tak radikální změně v ruské letecké flotile, a tak lze očekávat, že se situace bude začátkem dubna 2003 opakovat.
