Konec dotovaných přímých vlaků z Brna na vídeňské letiště
06.02.2025 21:30 - Česká republika
Od změny vlakových jízdních řádů v půli loňského prosince postupně měsíc co měsíc oznamuje společnost Gepard Express, že z provozních důvodů nahrazuje noční vlaky z Brna na vídeňské letiště náhradní autobusovou dopravou. Podle serveru Idnes.cz totiž dopravce nedostal z rakouské strany přidělenou kapacitu aby mohl i nadále provozovat oblíbený noční přímý spoj s odjezdem z Brna ve 2:15 a příjezdem na vídeňské letiště ve 4:04. Oblíbený byl přímý vlakový spoj i zpět z Vídně, s odjezdem z letiště ve 23:29 a příjezdem do Brna v noci, v 01:19.
náhradní bus společnosti Gepard Express na stojánce 7 autobusovém nádraží naproti hotelu Grand, listopad 2023 (foto: autor tohoto článku)
Tento noční spoj byl v provozu téměř tři roky a město Brno na jeho provoz přispívalo. Na rok 2024 byla na provoz nočního páru vlaků vyčleněna částka 28,6 miliónu korun. Kritici dotací poukazují na fakt, že ranním přímým vlakem spíše cestovali cenově citlivější cestující, aby stihli brzké ranní levné odlety nízkonákladových společností jako Ryanair či Wizzair, ale i ve Vídni dominantnějšího Austrianu. Letecké společnosti totiž z důvodu časného odletu kolem šesté ráno většinou nabízí z vídeňského letiště lety do vybraných destinací v tuto dobu relativně levně. Dotace města Brna na přímé noční železniční spojení s vídeňským letištěm připadly nejprve společnosti Regiojet, která tento noční vlak jako částečně dotovaný provozovala již v roce 2022. Od června 2023 ovšem dotace na přímé noční vlakové spojení získal ve výběrovém řízení právě Gepard Express. Ten se ovšem dokázal s Regiojetem dohodnout a jezdil na trase s jeho vagóny, které by jinak nečinně ve Vídni nocovaly. Jízdenky na stejný noční vlak pak nabízely ve svých rezervačních systémech obě společnosti.
Railjet společnosti České dráhy na brněnském hlavním nádraží - město Brno dotovalo noční přímý vlak konkurence též proto, že první Railjet z Brna do Vídně odjíždí až v 7:22 ráno - s přestupem na vídeňském hlavním nádraží ovšem cestující ranní odlety z vídeňského letiště tímto vlakem nestihne..., květen 2016 (autor: Jan Sapák , Wikimedia Commons, CC-BY-SA-4.0)
Je snadné spekulovat, že by za koncem přímých vlaků z Brna a Břeclavi na letiště ve Vídni mohly stát teoreticky i neshody mezi společnostmi Gepard Express a Regiojet. Je snadné spekulovat, že nepřidělení kapacity v Rakousku by mohlo být jen výmluvou či zástupným problémem. Faktem ovšem zůstává, že zatímco dosud jízdenky na stejný přímý vlak prodávaly shodně obě společnosti, nyní tomu tak již není. Gepard Express nabízí náhradní autobusy s jízdním řádem jako noční vlak - tedy ve 2:15 z Brna a 4:04 příjezdem na letiště za cenu 429 kč. Zatímco Regiojet nabízí na stejné relaci svůj vlajkový dvoupatrový bus s odjezdem z Brna ve 2:55 a příjezdem ve 4:45 za cenu 299 kč a to jak na standardním místě tak i v sedačce kategorie Relax. A to vše bez dotací města Brna. Tato dotace byla totiž vázaná jen na provoz přímého vlaku. Navíc tento noční bus Regiojetu je podobně jako bus Gepard Expressu skutečně přímý a nezdržuje se jako ostatní spoje Regiojetu zajížděním do centra Vídně k hlavnímu nádraží na zastávku Südtiroler Platz, aby za cenu nejméně půlhodinového zdržení obsloužil i cestující mezi centry obou měst. V každém případě je jasné, že město Brno ušetří za přislíbené dotace, neboť přímé vlaky na vídeňské letiště již zřejmě v dohledné době znovu nevyjedou. Pro úplnost dodejme, že další přímé noční autobusy nabízí z Brna na vídeňské letiště i dopravce Flixbus a to s odjezdem ve 01:35, 2:00 a 3:35 a příjezdem na letiště ve 3:25, 3:50 respektive 5:25. Tyto autobusy však nevyjíždí z Brna a tak riziko zpoždění je na jejich dlouhé trase z Polska relativně vyšší než u konkurenčních dopravců.
dvoupatrový bus Setra v provedení "Fun and Relax" společnosti Regiojet (zdroj: media kit společnosti)
Kritici dotací přímých nočních vlaků také kritizovali fakt, že město Brno vlastně dotuje, aby pasažéři využívali cizí letiště namísto toho, aby dotovalo rozvoj leteckých spojení z vlastního letiště. Tak tomu bylo do doby než v únoru 2019 zkrachovala letecká společnost BMI Regional, která provozovala leteckou linku z Brna do Mnichova a to i 2x denně. Díky spolupráci s Lufthansou pak mohli cestující v Mnichově garantovaně přestoupit na návazný spoj Lufthansy do mnoha nabízených destinací. To vše bylo možné jen díky dotacím města a kraje, které linku do Mnichova finančně podporovaly. Po konci dopravce BMI Regional však město ani letiště nedokázalo najít náhradního leteckého dopravce, který by měl ve flotile kapacitně malá letadla jako byly používané Embraery E135 a E145 a přitom měl dohodu s velkým síťovým dopravcem tak, aby bylo možné létat z Brna na stejné letence s jedním přestupem do mnoha destinací. Letecké společnosti v Evropě se kvůli výrazně vyšším nákladům na sedačku totiž malých letadel s kapacitou menší než 100 sedaček spíše systematicky zbavují. Oproti velkým vzdálenostem v USA či Kanadě, kde podobná letadla běžně létají, jsou totiž velká letiště v Evropě obecně lépe dostupná pozemní dopravou.
třiceti sedmi místný Embraer E135 již zkrachovalé britské společnosti BMI regional, který létal na lince Brno-Mnichov, říjen 2008 (autor: John Taggart, Wikimedia Commons, CC-BY-SA-2.0)
Jistou formu nepřímých dotací však mají letos získat na rozlétání i obě letošní novinky - sezónní pravidelné linky z Brna do Malagy a do Říma. Nicméně obchodní cestující by potřebovali něco úplně jiného - ti se potřebují z Brna dostat ráno a večer do přestupního uzlu, kde s jistotou přestoupí na návazný let. A právě tento spoj jim a jejich zahraničním partnerům chybí asi nejvíc. Toto sice splňuje Řím, ovšem dopravce Aeroitalia je malou společností a nemá z Říma hustou síť návazných linek, s výjimkou několika vnitrostátních spojení. Stejný problém řešila Ostrava a Moravskoslezský kraj. Na severu Moravy pak raději štědře dotují spojení Ostravy s Varšavou, které provozuje letecká společnost LOT 5x respektive 6x týdně. Díky smlouvě o podpoře linky do 31.března 2026 tak může získat LOT dotace ve výši až 4,3 miliónu euro, tedy přes 100 miliónů korun.
Brněnský městský radní pro dopravu Petr Kratochvíl za ODS prosazuje podobné schéma. Chce, aby město a Jihomoravský kraj vypsali letos veřejnou soutěž na provoz podobného spojení, byť zpočátku jen s frekvencí 3-4x týdně. Jako vhodný cíl byl Kratochvílem po tržních konzultacích s majitelem společnosti Smartwings, Jiřím Šimáněm, zvolen Amsterdam, který má podle Kratochvíla navíc i velký potenciál jako samotná cílová destinace. Vznikla také analýza, ze které vyplývá, jak by muselo město, případně společně s Jihomoravským krajem linku dotovat s ohledem na kapacitu, předpokládanou cenu letenky a očekávané vytížení. Cílem je spustit podobnou linku na konci letošního roku. Na konci ledna Kratochvíl seznámil s dosavadním vývojem jihomoravské politiky na společném jednání rady města a kraje. „Nejpozději do půlky dubna chci mít všechno hotové, abychom mohli zažádat o evropskou notifikaci, která musí být zveřejněná dva měsíce,“ popsal Kratochvíl. Jde v podstatě o oznamovací proces, díky němuž je možné přispívat na provoz linky veřejnými penězi.
letiště v Amsterdamu, listopad 2014 (autor: qwesy qwesy, Wikimedia Commons, CC-BY-3.0)
Jak se celý záměr dotovat celoroční pravidelné linku do Amsterdamu vyvine a zda bude muset na ni Brno a Jihomoravský kraj vydávat podobné částky jako Ostrava a Moravskoslezský kraj - to jsou vše otázky, které budeme nadále sledovat. Poznamenejme, že i dotované přímé noční vlaky byly "dítětem" pana Kratochvíla. Podle názoru autora tohoto článku je však pět různých nočních autobusových spojů tří konkurenčních společností jedoucí na této relaci zcela bez dotací místo vlaku pro cestující i městskou kasu nakonec lepším řešením. Jediným problémem pro cestující je, že nesmí nechat koupi jízdenky na poslední chvíli, neboť autobusy na rozdíl od vlaku mají mnohem menší kapacitu a oblíbené autobusové noční spoje z Brna na vídeňské letiště bývají často zcela vyprodané.
Otázkou zůstává, zda by podobně nemělo nechat město i na trhu ať rozhodne, který přestupní hub by bylo nejlepší z Brna dotovat a vypsat otevřenější soutěž na veřejnou podporu spojení do jakéhokoli velkého evropského přestupního hubu. Jenže formulovat takto obecně veřejnou podporu je z hlediska evropského práva problematické, jakkoli by bylo pro Brno výhodnější, aby se o dotace města Brna mohlo zajímat co nejvíce evropských síťových leteckých společností, než nyní, kdy městu a kraji předkládá pan Kratochvíl svoji vizi leteckého spojení Brna právě s Amsterdamem. Pro úspěch tohoto záměru bude nutné překonat dva velmi rizikové momenty - vybraný letecký dopravce musí získat přistávací sloty v Amsterdamu a též i dohodu s tamním dominantním dopravcem KLM pro prodej návazných letenek s garantovaným přestupem.
Letiště Brno v noci. Nalevo je vidět právě přistávat Boeing 787-9 společnosti Neos, prosinec 2023 (zdroj: vlastní foto autora tohoto článku)
