Další propad poptávky nebo jízda na horské dráze?
08.09.2020 - Evropa
Podle německého deníku Handelsblatt se představenstvo Lufthansy zabývá vážně otázkou zda plánované zmenšení flotily o zhruba 100 letadel a tomu odpovídající propouštění zaměstnanců bude s ohledem na ne příliš optimistické předpovědi poptávky po cestování v příštích měsících dostatečné. Za první pololetí roku 2020 spadl společnosti obrat o 53 %, počet přepravených cestujících o 66 %, hospodářský výsledek činí hrozivou ztrátu 3,6 miliard eur. Lufthansa si sice v červnu vyjednala německou státní podporu ve výši 9 miliard eur (stejně jako podporu svých dceřiných společností v jejich domovských zemích), ovšem původní odhad, že se koncem roku 2020 vrátí poptávka na 60% úrovně minulého roku se nyní jeví jako příliš optimistický. Carsten Spohr nyní odhaduje poptávku spíše okolo 40% úrovně minulého roku. Vzhledem k tomu, že nyní Lufthansa pálí hotovost rychlostí 500 miliónů eur za měsíc, je vedení společnosti jasné, že se musí pokusit radikálnějším zmenšením flotily a počtu zaměstnanců oddálit nutnost žádat stát o opětovnou finanční injekci. Významným mezníkem pro tyto úvahy managementu je termín německých parlamentních voleb plánovaných na září 2021.
Airbus A380 registrace D-AIMD startující z mnichovského letiště, říjen 2019 (foto: Vuxi/Wikimedia Commons - CC-BY-SA-4.0)
I kdyby se však poptávka po letecké dopravě měla vyvíjet lépe než se nyní zdá, je podle vyjádření zejména nízkonákladové konkurence jasné, že se o to málo zákazníků svede lítá cenová válka. Vydáním dalších akcií si Ryanair zařídil 400 miliónů eur čerstvého kapitálu, které hodlá použít na zvětšení svého tržního podílu. Rovněž Wizz Air hodlá současné situace využít k expanzi i když již méně dynamické než se zdálo začátkem léta. Společnost, zaskočená maďarským rozhodnutím o náhlém opětovném zavřením hranic měla v nabídce již 80% svých kapacit. József Váradi tak o budoucí poptávce hovoří jako o jízdě na horské dráze podle toho, v které zemi propukne ohnisko nákazy a jak na tuto situaci budou reagovat místní politici.
Jedno však zůstává nízkonákladovým dopravcům společné - hlasitě kritizují evropské vlády za to, že finanční podporou klasických dopravců jen křiví tržní prostředí a za cenu vysokých výdajů z kapes daňových poplatníků jen zpožďují změny, které ovšem dříve nebo později stejně nastanou. Někdy se vládním opatřením daří blokovat i obchodní model, který by byl i za současné situace ziskový. Jako příklad uvádí Váradi plán báze Wizzairu na letišti v Londýně-Gatwicku, jež ovšem oficiálně blokuje nedostatek slotů, které nyní mohou být stále v držení konkurenčních společností, které je nyní z důvodu uzemnění části flotily nevyužívají.
