Aerolinie čelí prudkému růstu cen ropy
08.06.2008 - USA & Kanada
Po tragických událostech v roce 2001 se letecká doprava dostala do velkých problémů souvisejících s nadbytečnou kapacitou a omezením poptávky po letecké dopravě. Několik společnosti se dostalo tou dobou do značných finančních problémů, stovky letadel byly odstaveny, tisíce lidí bylo v rámci úsporných opatření propuštěno a několik významných hráčů trh navždy opustilo. Celé odvětví navíc čelilo nástupu nízkonákladových dopravců, kteří přinesly nový pohled na nákladovou strukturu aerolinek. Všechny tyto události paradoxně vedly k ozdravení leteckého byznysu a ještě před rokem se zdálo, že růst odvětví bude nadále pokračovat. Letecké společnosti objednaly za poslední dva roky tisíce letadel a titulky tiskových zpráv z aerosalónů hlásily rekordní objednávky od obou hlavních výrobců. Nízkonákladové společnosti jako Southwest, JetBlue, Ryanair nebo EasyJet obdržely během pár let stovky nových strojů a svým působením tlačily na ostatní, hlavně klasické aerolinie, k větší efektivitě. Lidi si zvykli létat za pár korun. Během posledních pár let vznikly desítky nových leteckých společností a začaly se objevovat názory, že rapidní nárůst kapacity přinese při pokračujících růstech nákladů první oběti, které přijdou zejména z řad menších a méně konkurenceschopných aerolinií.
Může za všechno ropa?
Za růstem ceny paliv je vedle spekulací hlavně samotná poptávka po ropě jako surovině. Probudila se Čína, boom zažívá Indie a poptávku žene vpřed mimo jiné i celosvětový prudký růst letecké dopravy. S trochou nadsázky se dá říci, že rapidní růst působí kontraproduktivně na společnosti, které nejsou dostatečně konkurenceschopné a trh tak začíná čelit velké a dlouho očekávané konsolidaci. Několik události posledních měsíců toto tvrzení potvrzuje.
Během posledních Vánoc oznámila krach americká aerolinie MaxJet. Společnost provozovala celkem pět letadel Boeing 767, na jejíž palubě nabízela během letů přes Atlantik „business class“ servis za cenu prémiové ekonomické třídy nabízenou konkurenčními společnostmi. MaxJet čelil hned od zahájení letů silné konkurenci zavedených dopravců, kteří nabízejí desítky letů denně z New Yorku na hlavní londýnské letiště Heathrow. Typ letadla, volba destinací, nedomyšlený produkt a několik dalších chyb vedlo k velkým provozním ztrátám a k následnému nedostatku hotovosti. Nárůst cen ropy znamenal pro společnost drastické zvýšení nákladů v nejslabší sezoně, kdy jsou příjmy leteckých společnosti tradičně nejnižší.
Následně ukončila provoz Italská regionální společnost Alpi Eagles. Důvod pro ukončení činnosti byl ale spíše v slabém vedení celé společnosti, jež nedokázalo u Italských autorit obhájit licenci na provoz.
Začátkem dubna přišla série dalších krachů leteckých společností, které měli několik společných znaků jako například nízká konkurenceschopnost kvůli nevhodné skladbě letadlového parku (zastaralý nebo vícetypový park), naivní a často příliš optimistický podnikatelský plán, závislost na několika důležitých kontraktech a z toho vyplývající i vysoká citlivost na náhle změny cen vstupů. Během několika dnů ukončily provoz americké Aloha Airlines, Skybus a ATA Airlines. Skybus doplatil na poměrně opožděný nástup na tvrdě obsazený americký trh a se svým striktním nízkonákladovým modelem nedokázal konkurovat zavedeným dopravcům. Mnoho analytiků předpovědělo Skybusu brzký krach hned v prvních týdnech provozu. ATA Airlines doplatily na konec kontraktu pro americkou armádu, který zajišťoval dostatečné využití poměrně zastaralé flotily letadel. Následně oznámila bankrot i nízkonákladová aerolinka Frontier Airlines, které se ale zatím daří udržet provoz díky ochraně před věřiteli. Je jasné, že společnost bude muset osekat svou síť o ztrátové linky, zredukovat nabízenou kapacitu a pokusit se tak zachránit před definitivním krachem.
Do potíží se dostaly i Frontier Airlines, které požádaly o ochranu před věřiteli, nicméně provz nebyl zastaven (foto: Airbus SAS)
Další dubnový krach přišel z Asie. Nízkonákladová společnost Oasis Hong Kong Airlines, průkopník dálkových nízkonákladových letů, zastavila provoz z důvodů neschopnosti splácet své závazky. Ukázalo se, že společnost nikdy nedokázala operovat dálkové lety se ziskem a její model levné nízkonákladové dálkové dopravy byl příliš optimistický. Společnost nedokázala zaplnit svá letadla tak, aby to přineslo pozitivní finanční efekt. Rovněž je potřeba připomenout, že své působení zahájila na trhu v době, kdy na něm vládla tvrdá konkurence dopravců jako Virgin Atlantic, British Airways, Qantas a samozřejmě taky Cathay Pacific.
Po pádu MaxJetu se dostaly pod drobnohled i další tři malé aerolinky, které provozují all-business lety přes Atlantik. Konkrétně L’Avion, SilverJet a Eos Airlines. Posledně jmenovaná společnost ukončila provoz koncem dubna poté, co se jí nepodařilo zajistit financování ztrátového provozu. Ze stejného důvodů ukončil minulý týden lety i Silverjet a tak ve vzduchu zůstává již jen francouzský L’Avion.
Americká konsolidace
Ceny ropy dosahují rekordní hodnoty a vzhledem k oslabení dolaru čelí největším těžkostem právě tradiční americké aerolinky. Za první čtvrtletí 2007 utratilo deset největších amerických leteckých společnosti za palivo 6,4 mld. dolarů, o rok později částka narostla na astronomických 9,6 mld. dolarů. Tak výrazné navýšení se musí projevit v cenách letenek a v následném omezení poptávky. Většina z velkých hráčů už oznámila výrazné omezení kapacity v sítí svých linek. American Airlines omezí v roce 2008 kapacitu na domácích linkách celkem o 4,6 % a výrazně zredukují flotilu starších letadel MD-80. Podobně se zachová i největší Delta, ta zredukuje kapacitu na domácích linkách o 9 až 11 procent a uzemněno bude celkem 45 starších letadel. Výrazné omezení kapacity čeká také společnosti United a Continental. United oznámil, že vyřadí z flotily všechny letadla Boeing 737, několik dálkových Boeing 747 a do konce roku 2008 tak sníží celkovou kapacitu o víc než 10%. Celkem 67 letadel Boeing 737 uzemní také společnost Continental. Společnosti ve velké většině případů vyřazují starší a méně hospodárné typy letadel.
Vysoké ceny ropy, oslabování dolaru a úvěrová krize zasáhly tvrdě největší americké aerolinie (foto: Star Alliance)
Velké americké aerolinky také omezují kontrakty s menšími regionálními společnostmi, které jim zajišťovali spojení do menších měst, většinou s malými proudovými letadly, jejichž provoz je vysoce nákladný. První problémy oznámila MESA Air Group, která smluvně létá pro United, US Airways a Delta Airlines. Právě poslední jmenovaná plánuje ukončit kontrakt s MESA Air Group, který zahrnuje provoz 50-ti místných letadel Embraer 145 na regionálních linkách. Společnost už oznámila, že to může znamenat její konec.
Omezení plánovaného růstu ohlásila i většina nízkonákladových společnosti jako například Jetblue nebo Southwest Airlines. U obou společností dojde také k uzavírání nevýdělečných linek. Velká restrukturalizace linek čeká i v problémech se topící Frontier Airlines.
Kvůli vysokým cenám ropy se doslova vypařily nízké marže leteckých společností a situaci nepomáhá ani omezení výdajů na cestování způsobené krizí na americkém hypotečním trhu. Dopravci už nemají kde ušetřit na nákladech a tak ve vzduchu visí otázka, jak moc budou muset dopravci omezit svoje kapacity, aby se odvětví vrátilo do černých čísel? Odborníci z mnoha známých investičních domů odhaduji nejčastěji tuto hodnotu někde mezi 15 až 20 procenty. Zdá se tedy, že krachům na americkém trhu ještě není vůbec konec.
Situace v Evropě
Na druhé straně Atlantiku je zatím klid před bouří. Vůči „ropnému dolaru“ velmi silné euro částečně eliminovalo růst cen ropy, nicméně situace se začíná komplikovat i na starém kontinentu s tím, jak se pád dolaru pomalu zastavuje a ceny ropy nadále stoupají. Podobně jako USA, i Evropa čelila posledních pár let silnému růstu nízkonákladových aerolinek, které se silně angažovali v obsazování lukrativního evropského trhu a začaly tvrdě tlačit na klasické dopravce a jejich zkostnatělé a málo flexibilní provozy. Už několik let se topí v problémech italská Alitalia nebo řecké Olympic Airlines. Zprávou posledních dnů jsou také události kolem potencionálního kupce podílu ve ztrátových Austrian Airlines, saudského šejka Mohameda Al Jabera, který po zhlédnutí slabých výsledku skupiny AUA, radši z celé transakce vycouval a privatizace státního podílu se tak může ještě zkomplikovat. Velmi slabé výsledky prezentoval nedávno SAS Group a společnost následně oznámila, že je nucena přistoupit k redukci kapacity o 5%.
Alitalia má dlouhodobé problémy, italská vláda schválila půjčku společnosti ve výši 300 mil. eur (foto: Alitalia)
Předprivatizační období prožívá i ČSA, které se snaží se prezentovat v tom nejlepším světle. Jejich pozice na novém konsolidovaném evropském trhu je však nejistá. Společnost razantně omezila své dálkové lety a prodala cargo divizi, aktivity, které většinou u konkurenčních společností přinášejí zisk. Konkurovat jen na linkách po Evropě bude stále těžší díky přítomnosti silných soupeřů, jako jsou například Lufthansa ale i Easyjet. Finančníci určitě netrpělivě očekávají auditované výsledky za rok 2007, kde se ukáže, jak si společnost vedla ve své hlavní činnosti, přepravě cestujících.
Těžké období čeká i některé další letecké společnosti, které jsou závislé na finančních injekcích od svých investorů. Dá se očekávat, že problémům se nevyhnou SkyEurope Airlines, které sice oznámily snížení ztráty v roce 2007, ale rok 2008 nebude kvůli cenám ropy určitě pro společnost vůbec jednoduchý.
Šéf Ryanairu varoval, že kvůli vysokým cenám ropy klesne zisk společnosti na polovinu (foto: Boeing Co.)
Těžké období avizuje i nízkonákladová jednička, irský Ryanair. Byznys založený na extra nízkých cenách letenek se ukazuje jako velmi citlivý na turbulence cen paliv. Společnost musí dělat maximum proto, aby nemusela přistoupit k navýšení průměrné ceny letenek, zvýšení cen by totiž znamenalo drastické snížení obsazenosti a možný krach celého byznys modelu. Proto se snaží prodat cestujícím mnoho dalších služeb, které pak firmě vylepšuji hospodaření. Ryanair spolu s růstem cen leteckého paliva cenu těchto služeb, které jsou často u jiných aerolinií zcela zdarma, nenápadně neustále zvyšuje. Společnost nedávno informovala investory o možném snížení zisku až o 50%.
Liga úspěšných
Zatímco na jedné straně reportují aerolinky z celého světa vysoké ztráty, na straně druhé figuruje skupina firem, kterých se problém vysoké ceny ropy jakoby netýká. Jsou to většinou holdingy, které zastřešují víc firem, které na trzích disponují vysokým podílem na trhu v různých segmentech. Jmenujme alespoň Lufthansa Group, pod kterou spadají například aerolinky Swiss nebo Germanwings. Dále Singapore Airlines Group, konsorcium Air France/KLM a pozitivní výsledky hospodaření reportovaly rovněž British Airways. Tradičně silné jsou aerolinky z Blízkého východu.
Všechny uvedené společnosti jsou často spojované s možnými akvizicemi dalších aerolinií a netají se odhodláním své postavení na trhu dále posilovat. O řadě možných fúzí referují média v pravidelném intervalu spolu se zprávami o zvyšujících se cenách ropy. Konsolidace letecké dopravy začala.
